Aktuality a oznámení

Memorandum o obsahu a postavení lékařské biofyziky v systému lékařského studia

„Memorandum o obsahu a postavení lékařské biofyziky v systému lékařského studia“

Schválené na členské schůzi České společnosti lékařské fyziky ČLS JEP na XXXVIII. Dnech lékařské biofyziky, Staré Splavy, 20. – 23. 5. 2015

Lékařská biofyzika, resp. lékařská fyzika, má pro studium medicínských oborů zásadní význam s ohledem na biomechaniku, elektrofyziologii, biofyziku smyslů, radiobiologii, studium dalších fyzikálních interakcí člověka s vnějším prostředím a nové aplikace biofyziky v oblasti nanotechnologií, robotiky a simulací. Druhou klíčovou oblastí biofyziky jsou lékařské přístroje – diagnostické, terapeutické i laboratorní. Znalost fyzikálních principů přístrojů je pro lékaře zásadní z hlediska jejich přínosu pro pacienta, jejich limitací a možných rizik. Biofyzika rozvíjí i vazby i k přiléhajícím oblastem statistiky a informatiky (zpracování biosignálů a digitálních obrazů; nemocniční informační systémy a pod.).

Výstupy výuky našeho oboru směřují do všech klinických oborů. Vedle dominující radiologie, jsou aplikace fyziky ve všech klinických oborech až po hygienu a epidemiologii (mechanismy působení záření a dalších fyzikálních vlivů prostředí). Přiměřeně toto vše platí i pro zubní lékařství a všechny nelékařské zdravotnické obory, z nichž některé mají dokonce zesílenou vazbu na významné části lékařské fyziky. Studenti lékařských a zdravotnických fakult potřebují chápat klíčové fyzikální procesy v živém organismu, minimalizovat působení fyzikálních faktorů na pacienty i zdravotnický personál, ovládat svěřenou techniku účelným a bezpečným způsobem. Dále musí rozpoznat metody, jejichž deklarovaný princip je v rozporu s poznatky fyziky a dalších přírodních věd, pomoci ochránit pacienty před takovýmito pseudovědeckými a podvodnými postupy. Musí být kompetentní pro práci s informačními technologiemi v praxi, při svém dalším vzdělávání a výzkumné činnosti.

Specifickou oblastí výchovy budoucích odborníků je doktorské studium, které je v rámci lékařské biofyziky rozvinuto na většině ústavů. Je v prostředí lékařských fakult nezastupitelné tím, že tvoří kompetentní vazbu mezi exaktními, technickými a biomedicínskými vědami.

Aby byly tyto úkoly splněny, musí ústavy lékařské biofyziky existovat jako samostatné organizační jednotky s multidisciplinárním personálním obsazením, které umožní syntézu biomedicínského a fyzikálního myšlení. Odmítáme snahy o redukci oboru, jehož význam se naopak zvyšuje, navíc za situace, kdy dochází k oslabování výuky exaktních věd na středoškolské úrovni a studenti přestávají rozumět i základním (a medicínsky relevantním) fyzikálním pojmům.

Výše uvedené lze poněkud podrobněji rozvést

Definice oboru:

Lékařská biofyzika, resp. lékařská fyzika, sleduje fyzikální děje v lidském organismu, reakce organismu na působení vnější energie až po principy lékařských přístrojů z hlediska jejich konstrukce, funkce a potenciálně rizikových interakcí s lidským tělem.

Vymezení vazeb:

Lékařská fyzika má pro studium biomedicíny zásadní význam ve vztahu k dějům na molekulární a buněčné úrovni a doplňuje biologii, fyziologii a patologickou fyziologii, a to s ohledem na veškerou biomechaniku, radiobiologii, bioelektrické jevy, biofyzikální aspekty smyslového vnímání a fyzikální interakce lidského organismu s vnějším prostředím (zejména ionizujícím  a elektromagnetickým zářením). Zcela nové aplikace biofyziky se objevují v oblasti nanotechnologií, robotiky a simulací.

Druhou klíčovou oblastí lékařské biofyziky musí být lékařské přístrojová technika - laboratorní, diagnostická i terapeutická, a její biofyzikální interakce.  Pro rozhodování současného lékaře je zcela zásadní znalost fyzikálních principů používaných metod  nejen z hlediska jejich přínosu pro pacienta, ale také s ohledem na jejich omezení a možná rizika.

Vedle výše zmiňovaných oblastí lékařské biofyziky je nutný rozvoj vazeb i k přiléhajícím oblastem informatiky (teorie a praxe zpracování biosignálů, včetně biomedicínských obrazů; informační systémy a zpracování informací ve zdravotnictví) a statistiky (zpracování výsledků měření, chápání a schopnost kritického zhodnocení validity výsledků prezentovaných v literatuře), které kromě výuky v rámci lékařské biofyziky nejsou jinde v současných pregraduálních curriculech zastoupeny.  V oblasti zpracování biosignálů neexistuje prakticky ani žádná průprava na většině středních škol.

Výstupy výuky našeho oboru směřují do všech klinických oborů bez výjimek. Historicky jsou sice spojovány zejména s radiologií, nezastupitelný význam ale mají i v oborech interních (od principů fyzikálního vyšetření až po moderní diagnostické metody), chirurgických (principy moderních technologií v operativě, náhrada a podpora orgánů) a mnoha tzv. malých oborech - ORL (foniatrie), oftalmologii (optometrie), dále v neurologii a psychiatrii (elektrofyziologická diagnostika), dermatologii (fotosenzibilizace, fototerapie, dermatologické aplikace různých druhů záření či laserů), hygieně a epidemiologii (mechanismy působení veškerého ionizujícího a neionizujícího záření a dalších fyzikálních vlivů v prostředí, interakce nanočástic s biologickým prostředím) atd.  

V přiměřeném rozsahu toto vše platí i pro lékařskou biofyziku v zubním lékařství a ve studijních programech všech nelékařských zdravotnických oborů. Některé z těchto oborů mají dokonce zesílenou vazbu na významné části lékařské biofyziky: radiologická asistence, fyzioterapie, záchranářství, optometrie …..

Proč to je důležité?

Studenti lékařských a zdravotnických fakult musí být zevrubně poučeni o výše uvedeném, aby byli ve své budoucí praxi schopni především

a) chápat klíčové fyzikální procesy probíhající v živém organismu i to, jakým způsobem mohou být fyziologické procesy vnějšími i vnitřními fyzikálními faktory ovlivněny.

b) minimalizovat dopady působení fyzikálních (fyzikálně chemických) faktorů na pacienty i zdravotnický personál.

c) ovládat lékařskou (zdravotnickou) techniku účelným, účinným a bezpečným způsobem,

d) rozpoznat terapeutická či diagnostická zařízení, respektive metody, jejichž deklarovaný princip je v rozporu s poznatky fyziky a dalších přírodních věd, a pomoci ochránit pacienty před poškozením zdraví takovýmito pseudovědeckými a podvodnými postupy.

e) schopni kompetentně pracovat s informačními technologiemi (jimi zprostředkovanými informacemi) jak v běžné klinické praxi, tak i při svém dalším vzdělávání a případné výzkumné činnosti

Jak by měly vypadat ústavy lékařské biofyziky?

K tomu, aby byly tyto hlavní úkoly naplněny, musí ústavy lékařské biofyziky existovat jako samostatné organizační jednotky (jinak dojde k marginalizaci výuky i výzkumu s veškerými negativními důsledky z toho plynoucími) a jejich personální obsazení musí reflektovat syntézu biologického a fyzikálního myšlení – opírat se o kooperující lékaře, biofyziky, biomedicínské inženýry, případně radiologické fyziky aj. Pracovníci tedy nemohou být výlučně lékaři (s handicapem nedostatečné průpravy v exaktních oborech) a stejně tak jen fyzikové apod. (s nedostatečnými znalostmi o fyziologii lidského těla).

Odmítáme příležitostné snahy o redukci oboru, jehož význam se naopak zvyšuje, neboť dochází nejen k dalšímu rozvíjení aplikací fyziky v medicíně ale současně k oslabování výuky exaktních věd na středoškolské úrovni, kdy je systematická hierarchicky organizovaná výuka nahrazována nezodpovědnými didaktickými experimenty. Důsledky rozvolnění až degradace či neexistence středoškolské výuky fyziky vidíme velmi zřetelně u většiny našich zahraničních studentů, kteří nejsou mnohdy schopni operovat ani s těmi nejzákladnějšími (a přitom medicínsky relevantními) fyzikálními pojmy.

E-mailový zpravodaj

 

Vepsáním a odesláním e-mailu dáváte souhlas se zasíláním elektronického zpravodaje.

Odeslat

 

Partner stránek

Získat Premium účet

Zobrazit

Staňte se členem

Informace
Přihláška