Aktuality a oznámení
Smuteční oznámení: odešel prof. MUDr. Ivo Hrazdira, DrSc.
S velkou lítostí oznamujeme, že nás opustil ve věku nedožitých 96 let emeritní profesor Lékařské fakulty Masarykovy univerzity prof. MUDr. Ivo Hrazdira, DrSc. Poslední rozloučení se bude konat v pondělí 31. srpna 2026 ve 14:45 ve smuteční obřadní síni krematoria města Brna.
Prof. MUDr. Ivo Hrazdira, DrSc., dlouholetý přednosta a poté emeritní profesor Biofyzikálního ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, se narodil 3. října 1930 ve Štítech na Šumpersku a opustil nás 22. srpna 2026. Maturoval v roce 1950 v Přerově a v témž roce začal studovat na brněnské lékařské fakultě, kde se záhy zapojil do práce na tehdejším Ústavu lékařské fyziky jako výpomocný asistent. V roce 1963 absolvoval externí aspiranturu na LF UK v Bratislavě a za dva roky se habilitoval. Využil možností, které dávala tehdejší doba, a v alžírském Oranu vybudoval v letech 1969 až 1972 biofyzikální ústav tamní lékařské fakulty, což byla neocenitelná zahraniční zkušenost. V roce 1975 se stal vedoucím ústavu, který již nesl ve svém názvu slovo biofyzika. Jeho více než dvacetileté působení v čele ústavu bylo dobou rozkvětu, kdy se právě pod jeho vlivem stabilizovala lékařská biofyzika jako obor nejen v Brně, ale všeobecně na lékařských fakultách v někdejším Československu. V roce 1981 byl jmenován profesorem a obhájil doktorskou disertační práci.
Profesor Hrazdira začínal svou vědeckou dráhu experimenty týkajícími se kavitačního ultrazvuku; později se zaměřil na buněčné účinky ultrazvuku, embryotoxicitu ultrazvuku a sonografické artefakty. V oblasti biofyziky ultrazvuku dosáhl prof. Hrazdira velkého mezinárodního uznání. Od roku 1976 byl expertem WHO pro bezpečnost ultrazvuku, v letech 1978 až 1995 členem Evropské komise pro bezpečnost ultrazvukového záření a v letech 1984 až 1990 členem výboru Evropské federace společností pro ultrazvuk v lékařství a biologii. Od roku 1993 byl členem redakční rady časopisu European Journal of Ultrasound. Jeho zásluhy na mezinárodním poli byly oceněny již v r. 1988 udělením Pioneer Award in Medical Ultrasound (AIUM, Washington).
Profesor Hrazdira nikdy nezapomněl na to, že je lékař. V 60. letech se zabýval radionuklidovou diagnostikou, ultrazvukovou terapií i elektroterapií. V roce 1990 se ujal na sedm let vedení nově zřízeného Centra pro ultrazvukovou diagnostiku LF MU. Ještě dlouho pak zůstal ultrazvukové diagnostice věrný. V letech 1981 až 1997 byl členem vědecké rady LF MU, v letech 1986 až 1991 proděkanem i členem vědecké rady Masarykovy univerzity.
Již od šedesátých let byl činný v Československé biologické společnosti, byl mj. předsedou sekce pro ultrazvuk v biologii a lékařství, v letech 1987 až 1993 navíc předsedou hlavního výboru ČsBS.
Profesor Hrazdira vždy věnoval velkou pozornost výuce. Korektní přednášky i způsob zkoušení mediků a otcovská péče o studenty postgraduální tuto jeho činnost charakterizují nejlépe. V 70. a 80. letech byl vůdčí osobností československé lékařské biofyziky, což potvrzuje i jeho autorská a editorská práce na celostátní učebnici lékařské biofyziky vydané poprvé v roce 1983.
V době, kdy již mohl v klidu odpočívat, se jako jeden ze dvou hlavních autorů pustil do práce na nové učebnici biofyziky, jíž mezi léty 2001 a 2007 vzniklo několik variant. Jeho texty jsou významnou částí i anglicky psaných skript. Velmi významně se podílel i na přepracovaném českém vydání z roku 2018.
Prof. Hrazdira byl jedním ze zakladatelů tradice Dnů lékařské biofyziky a snad právě proto se v r. 2010 stal na několik let předsedou nově založené České společnosti lékařské fyziky při ČLS JEP. Zůstal jejím čestným předsedou a velmi aktivním členem až do posledních dnů. Jeho zásluhy o rozvoj lékařské vědy byly oceněny v r. 2020 udělením Zlaté pamětní medaile ČLS JEP. Významných ocenění ale pan profesor získal více. Namátkou uveďme v r. 1991 zlatou plaketu J. G. Mendela Za zásluhy o rozvoj v biologických vědách (ČSAV) či Medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy I. st. za celoživotní pedagogickou a vědeckou práci pro Masarykovu univerzitu, udělenou v roce 1998.
Budiž řečeno, že před rokem 1989 se profesor Hrazdira odlišoval od mnoha tehdejších vedoucích kateder nezpochybnitelnou odbornou erudicí, čistým morálním štítem, empatií i tolerancí k nekonformním názorům. Mnoho lidí se k němu obracelo s žádostmi o radu, když se dostali do obtížných situací.
Čest jeho památce!
prof. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc., žák a následovník zesnulého
