Mechanické vlastnosti tkání

Význam biomechaniky je pro odbornou i laickou veřejnost zřejmý odedávna. Avšak skutečně kvantitativní popis mechanických vlastností biologických struktur umožňuje až současná doba, v souvislosti s rozvojem měřicích metod a následným pokrokem v oblasti teorie.

Studium mechanických vlastností tkání má tedy pro lékařskou biofyziku rostoucí význam. Zvláštní pozornost si zaslouží studium biomechaniky kardiovaskulárního systému, s ohledem na fakt, že změny biomechaniky srdce a cév stojí za změnami v průběhu stárnutí i řady patologických stavů. V tomto kontextu je zřejmý význam studia mechaniky náhrad, výztuží apod. a posuzování jejich mechanických interakcí s biologickými strukturami. Podobně závažné, byť snad ne tak evidentní, je studium mechaniky dalších biologických struktur a tkání, jako jsou kosti, svaly a fascie a další.

Pro správný popis biomechanických vlastností tkání je nezbytný popis jejich mechanického chování při dynamickém zatěžování. V reálných podmínkách jsou totiž biologické struktury zatěžovány dynamicky, a je třeba hledat experimentální i teoretické metody studia viskoelastických vlastností biologických struktur. Je třeba zdůraznit, že vývoj a výzkum v těchto oblastech není zdaleka ukončen a v současnosti rychle pokračuje.

Tato sekce se proto bude zabývat přístroji pro měření viskoelasticity tkání a rozvojem adekvátní teorie. V ČR republice existuje řada pracovišť, které se touto problematikou zabývají. Posláním této sekce také bude přispět k vzájemné informovanosti těchto pracovišť.